Aplikace Node.js, Next.js a Nuxt.
Jak rozpoznáváme a spouštíme projekty Node.js: verze Node, správce balíčků, Next.js a Nuxt (serverově nebo staticky), SvelteKit, Astro, Express a další, proměnná PORT a migrace Prisma.
Repozitář se souborem package.json je projekt Node.js. Framework, správce balíčků a verzi Node vybereme sami, projekt sestavíme a spustíme — vy jen pushujete.
Verze Node a správce balíčků
- Node.js — podle
engines.nodevpackage.jsonnebo podle.nvmrc: nejnovější z verzí 24, 22, 20, 18 nebo 16, která vyhovuje. Bez obojího Node.js 22. - Správce balíčků — podle lock souboru:
pnpm-lock.yaml→ pnpm,yarn.lock→ yarn, jinak npm (npm ci, pokud existujepackage-lock.json). - Sestavení — skript
build, pokud hopackage.jsonobsahuje.
Frameworky
| Framework | Jak běží |
|---|---|
| Next.js | jako server (next start) — serverové vykreslování, API routy i middleware fungují jako obvykle |
Next.js s output: 'export' | jako statický web ze složky out |
| Nuxt | jako server (.output/server/index.mjs) |
Nuxt s ssr: false a skriptem generate | jako statický web ze složky .output/public |
| SvelteKit | jako server s adapter-node; s adapter-static jako statický web |
| Astro | jako statický web; s @astrojs/node jako server |
| NestJS | dist/main.js po sestavení |
| Express, Fastify, Koa, Hono a další servery | soubor ze scripts.start (node server.js), jinak main, jinak server.js, app.js, index.js nebo main.js |
Čistě frontendové projekty — Vite, Create React App, Angular, Vue CLI a další — se servírují jako statické weby; viz Statické weby.
Naslouchání na PORT
Server musí naslouchat na portu z proměnné PORT, a to na všech rozhraních:
const port = process.env.PORT || 3000
app.listen(port, '0.0.0.0')Next.js a Nuxt to dělají samy. Pokud vaše aplikace naslouchá na pevně daném portu, návštěvníci se k ní nedostanou — nasazení se pak zastaví na kontrole spuštění a dál běží předchozí verze.
Hodnoty pro sestavení
Proměnné z karty Proměnné se dostanou do běžící aplikace, ne do sestavení. Hodnoty, které sestavení zapisuje do klientského kódu — například NEXT_PUBLIC_… v Next.js nebo VITE_… —, se čtou z vašeho repozitáře, třeba z commitnutého souboru .env.production. Kód na straně serveru čte kartu Proměnné jako obvykle.
Vlastní spouštěcí příkaz
Pokud rozpoznaný způsob spuštění není to, co chcete, nastavte Nastavení → Nastavení sestavení → Příkaz pro spuštění, např. node dist/server.js nebo npm run start:prod. Tamtéž můžete změnit i příkazy pro instalaci a sestavení.
Databáze a Prisma
Přidejte do projektu PostgreSQL nebo MySQL a čtěte DATABASE_URL — nastavíme ji za vás. Pokud máte v závislostech Prisma, doporučený příkaz při vydání je npx prisma migrate deploy: spustí se při každém nasazení dřív, než nová verze začne přijímat návštěvníky. Viz Nasazení.
Pro fronty s BullMQ přidejte Valkey a použijte REDIS_URL. Worker fronty spusťte jako worker na pozadí — na kartě Procesy, nebo jako samostatnou službu s vlastními zdroji. Viz Služby projektu.
Soubory, které přežijí nasazení
Každé nasazení začíná z čisté kopie vašeho repozitáře. Soubory, které aplikace zapíše do /data, zůstávají mezi nasazeními zachované a denně se zálohují; cokoli zapsaného jinam po dalším nasazení zmizí. Pro nahrané soubory a média je obvykle lepší volbou objektové úložiště.
Monorepozitáře
U repozitáře s více projekty nastavte při vytváření aplikace Složku projektu (např. apps/web). Jiná složka stejného repozitáře může běžet jako samostatná webová služba — viz Služby projektu.